24. 07. 2013

Penetration Euro-Street Tour: Verona

burningboy píše blog z tour

22. července 2013 Verona

Verona je město Romea a Julie s mraky turistů a už od minula si pamatuju, že tady definitivně padly moje zábrany ohledně vjíždění do zákazů. Taky  jsem si jednou pro vždy ujasnil, jakej je rozdíl mezi zákazem „bílej terč s červenou bordurou“ (dá se tam jet pohodě) a „červenej terč s bílým mínus“ (nemá to smysl, nikam to nevede). Na první pokus jsem zjistil, jak nejvíc do centra se dá dojet a šlo to dost. Mají tam zachovalý koloseum a jakožto symbol úpadku říše a pokleslé zábavy obecně nám přišlo jako vhodná kulisa pro naše vystoupení. Zaparkoval jsem to jen za rohem (bez placení na drsňáka) a šli jsme obhlídnout terén.

Chléb a hry

Lidí jak smetí, povalovaly se tam nějaký monstrózní kulisy z římskou tématikou (legionář zapíchávající barbara, lvi a hradby) a chystala se akce. Něco v cirku. Říkám si, že dobrý, že nám to vytvoří platformu pro gig a že budem jako druhá stage.. Procházka po městě, zmrzka, zchecknout Juliin balkón (všude tu hrozně valí zamykání zámků na něco jako výraz nesmrtelné lásky.. Tak u Julie měli zámky růžový. HOT;) a nakonec ústup do zeleně místní zahrady. Takovej park s francouzskou i anglickou (i italskou – zanedbaná francouzská) zahradou, vyhlídkama, altánkama, rybičkami a tak..

Penetration Euro-Street Tour

Refrešnutí ze zahrady jsme se vrátili k autu a zjistili, že nás spravedlnost přece dostihla. Nechala nám na okně lístek s pokutou. A to jsme si parkování zaplatili! Symbolicky, na hodinu.. Berem to jako odplatu mj. za to, že jsme zapomněli zaplatit vstup do giardini. Jedem zpátky ke koloseu, zákaz-nezákaz. Našli jsme zázračnou řadu poloparkovacích míst, kde si o zeď ohobloval dveře i farář v bílým Puntu a chystáme se do akce. Po výsadku na blikačky hned vedle kolosea, dislokaci vybavení přímo na místo vystoupení a zpětným zaparkování k Puntu jdeme na věc. V tom nás ale přísedící Italové zastavují, že jsou tady na koncert. Chvíli nechápu, o co jim jde, ale vyplynulo z toho, že poslouchaj i z venku z náměstí. Zplavenej z transportu dost váhám, jestli se někam zvládnem přesunout, ale nejde to jinak.

Asi 200m jsem našel na hlavní třídě kout s fontánou a balící se houslistkou, ideální konstelace. Berem všechny  krámy (zašitej futrál na tyč křupe) a stěhujem se. Jakmile jsme se dostali na flek s opět propoceným tričkem, stavíme scénu a do toho něco nabízí žebrák od vedle. Jdu si ho ze slušnosti poslechnout, ale angličtinu tu nikdo moc nevalí, takže máme problém se domluvit. Vysvětluje něco ve smyslu, že jsme v Itálii, takže má být po jeho a celkem dost jasně naznačuje, ať táhnem dál. Snažil jsem se mu přiblížit princip joint marketingu, že mu přinesem potenciální donátory, ale asi o tom ještě neslyšel. Vzhledem k tomu, že už mám všeho dost dost, seru na něho a rozjíždím warm up s písničkami z moisturize.

La Polizia zasahuje

Hlavní třída, lidi korzujou, je těžký je zastavit, ale postupně se někteří chytají a jedna rodinka to bere a vytváří základ pro obecenstvo. Hodí nám honorář a telefonuje známým, ať dovalí taky. Eva už má tyč skoro postavenou, což zákonitě upoutá chlapy a roznítí roztržky u procházejících párů. Při sedmým válu se ovšem objeví policejní hlídka. Nejdřív pošéfuje cosi s kašnou (žebrák z ní vybíral drobný) a pak mi naznačí, že osmej už načínat nemusím. Hlídku tvoří Kapitán Itália (kolega Kapitána Ameriky, jen bez štítu) a roztomilá bloncka, která připouští, že by mohla poco, líííttle mluvit anglicky. Berou si občanku, vyhodí žebráka a zbuzerujou projíždějící cyklisty. My balíme. Není větší opruz než balit, jen cos to postavil.

Problém byl, že jsme měli „amplified music“ (můj Roland), postavenou tyč (zábor pozemku?), byli jsme na ulici (může se na náměstí) a bylo půl 11. (může se do 10). Ehm. Chvíli to vypadalo na další lísteček od spravedlnosti, ale slitovali se a nechali nás jít (= táhnout to všechno zase zpátky, rvát to opět do kufru (rozuměj vytáhnout všechno, co tam je, naskládat věci a zase původní vrátit). Fuck. Když jsem předminule hrál v Blavě, shodou okolností se dvěma „tyčkařkama“, posílal jsem klukům ze Stroboskop.sk info kecy o sobě a vypotil jsem tam něco o show na hranici legality (na Slovensku jsou s hulením dost na štíru). Od té doby se každým koncertem víc přesvědčuju o pravdivosti té fabulace. Už v té Blavě jsem musel uplácet policajty, protože jsem cestou zpátky nadýchal nějakej zbytkovém alkohol. No a tady ta tour… Něco mi říká, že bude s policajtama hodně spojená.. Aspoň už vím, že 0,5 promile alkoholu by mělo být cajk, takže jsem si dal na cestu dva drinky, místo obligátního jednoho!